V. Ježek: „Měl jsem obavy, jestli budu moct letos vůbec jezdit“

Osmnáctiletý cyklokrosař Brilon Racing teamu Mladá Boleslav Václav Ježek měl v neděli v závodě Světového poháru kategorie mužů U23 nepříjemný pád. Na konci druhého kola spadl a nepříjemně si poranil rameno. První odhady sice nevypadaly moc příznivě, ale zlomenina nebo přetržené vazy se nakonec neprokázaly. Nadějný prvoročák tak s nadějí očekává brzký návrat do terénu.

Co se vlastně přihodilo?

Klasika. Hned od začátku bylo cítit nervozitu a velký tlak. Jelo se naplno, každý se cpal dopředu. Bojoval jsem s Holanďanem o každý metr, loktovačka o každou zatáčku. Na konci druhého kola jsem přeskočil obě překážky a těsně před nájezdem do cílové rovinky následovaly dvě zatáčky. Tam jsem najel příliš rychle, ani jsem nestihnul přibrzdit. Najel jsem do kolíku a spadnul na levé rameno.

Co se dělo dál?

Byl jsem otřesený, ale říkal jsem si, že to ještě zkusím. Nasedl jsem na kolo, ale po cílové rovince jsem cítil, že už nemůžu pokračovat. Bolestí jsem už pořádně neudržel řídítka, proto nemělo cenu se trápit.   

Vaše cesta pokračovala do nemocnice…

Trenér Dlask mi pomohl sbalit věci a záchranka mě odvezla do nejbližší nemocnice. Když jsem dorazil, tak jsem v čekárně asi hodinu stále ležel na lehátku. Potom mě přemístili do další čekárny a marně čekal další hodinu. To už jsem začal ztrácet naději, že mě někdo vyšetří. Nakonec jsem to vzdal a vzal si prášky na bolest. Rameno mi zatejpovali do pozice, která nejméně bolela. V autě jsem si našel příjemnější pozici a vyrazili domů. Cestou jsem měl obavy, jestli budu moct letos vůbec jezdit.

Hned jak jste dorazili, jste absolvoval vyšetření?

To mi přednostně domluvil trenér Klouček v Boleslavi, kde mě hned vzali a okamžitě jsem šel na rentgen. Ten naštěstí neprokázal zlomeninu, ale jenom natažené vazy v rameni a mezi klíční kostí a ramenem mám menší odchylku. Dostal jsem ortézu, kterou budu nosit asi týden.

To jste si asi oddychnul, mohlo to být ještě horší…

Určitě. Po takových pádech bývají nejčastější zlomeniny klíční kosti. Zlomený to nemám, přetržené vazy taky ne. Vazy jsou „jen“ silně natažené a kost trochu posunutá.  

Jaký bude další program, kdy počítáte s návratem?

Doufám, že do konce týdne se už dostanu aspoň na trenažér nebo se začnu pohybovat. Mám už domluvenou rekonvalescenci, aby mě vazy tolik nebolely.      

Text Petr Hofbauer, foto archiv V. Ježek